Vliv výživy raného věku na rozvoj onemocnění imunitního systému

Vliv výživy raného věku na rozvoj onemocnění imunitního systému

Když o této problematice začnete přemýšlet a podíváte se na to, co je to vlastně výživa raného věku?
Měla by to být strava matky během těhotenství?
Již během těhotenství je plod vystavován epigenetickým vlivům, a pravděpodobně dochází ke kolonizaci střeva u plodu již před porodem.
Také víme, že již během fetálního života je plod vystavován antigenům.
Nebo bychom měli ve skutečnosti diskutovat o kojenecké stravě od porodu během kojeneckého období, což znamená kojení vs. adaptovaná mléčná výživa anebo to, jakým způsobem bychom měli zavádět příkrmy?
Já jsem se rozhodl probrat kojeneckou stravu.

Co je výživa raného věku?

Další otázkou je, co ve skutečnosti myslíme pod pojmem imunitně zprostředkované onemocnění, protože prakticky všechny nemoci jsou tak či onak závislé na imunitním systému. Na můj dotaz moje kolegyně,– děláme společně hodně studií, je to profesorka imunologie, - “jak bys ty definovala imunitně zprostředkované onemocnění?” Odpověděla, “ó můj bože, ani nevím.” Takže jsem si to vyhledal a definice zní, že imunitně zprostředkovaná onemocnění jsou stavy, které jsou nastartovány abnormální aktivitou imunitního systému. To zní dobře. Imunitní systém může přehnaně reagovat, například imunitně zprostředkovaná dermatitida, nebo může začít napadat vlastní tělo, například autoimunitní onemocnění. Takže autoimunitní onemocnění jsou podskupinou imunitně zprostředkovaných onemocnění, a tohoto se budu držet.
Ovšem také víme, že se výskyt těchto onemocnění v západních společnostech za poslední desetiletí rapidně zvýšil. To může být způsobeno západní stravou a dopadem západní stravy na složení střevní mikrobiální flóry. A tato biolýza může ve skutečnosti vést k rozvoji imunitně zprostředkovaných onemocnění. Takže otázkou je, jak bychom se tomu měli vyhnout pokud jde o kojeneckou stravu

Co je zprostředkované onemocnění imunitního systému?

Víme, že existují rozdíly mezi kojením a krmením adaptovanou mléčnou výživou, a kojení přináší ve srovnání s krmením adaptovaným mlékem výhody. U kojených dětí je méně gastrointestinálních infekcí, méně akutních zánětů středního ucha, snížené riziko rozvoje celiakie – a k tomu se ještě vrátím, méně obezity, diabetu 1. a 2. typu, nižší krevní tlak, nižší hladina LDL cholesterolu. Vedlejší účinky nejsou všeobecně tak četné, ovšem na populační úrovni jsou, samozřejmě, významné. A také lepší vývoj kognitivních funkcí.

Kojené vs. děti krmené adaptovanou mléčnou výživou

Proč by kojení mělo mít ochranný účinek? Může tomu tak být, protože kojení snižuje expozici různorodým antigenům, a pokud matka nemůže kojit, tak by mohly v tomto případě účinkovat hydrolyzáty.
A ochrana před infekcemi, samozřejmě, trofický účinek, například prostřednictvím laktoferinu na sliznici gastrointestinálního traktu. Slyšeli jste již o složení střevní mikrobiální flóry, o prebiotikách, oligosacharidech a také o probiotikách obsažených v mateřském mléce. Je zde také mnoho bioaktivních substancí s imunomodulačními účinky a všechny tyto substance mohou mít ve skutečnosti vliv na imunologické programování.

Proč má kojení ochranný účinek?

Začneme s celiakií a někteří z vás již tento obrázek viděli nesčetně-krát.
Ve Švédsku uprostřed osmdesátých let jsme zažili prudký nárůst roční míry incidence celiakie u dětí do dvou let. Tento trend přetrval dalších 10 let a poté tento trend signifikantně klesl. Graf vypadá jako epidemická křivka a tudíž mohlo by to mít genetickou souvislost? S velkou pravděpodobností ne, to by nedošlo k tak rychlé změně.
Takže jsme měli hypotézu, že to má něco do činění s časnou kojeneckou výživou. Zjistili jsme, že zde byly dva faktory, které by ve skutečnosti mohly mít vliv – jednak pokud matka zavedla gluten do stravy dítěte během kojení, což snížilo riziko vzniku celiakie. Každý měsíc, kdy pokračovala v kojení – poté co poprvé podala gluten, bylo riziko nižší. Druhou věcí byl efekt dávky. Množství glutenu podávaného během prvních dvou týdnů ve větších dávkách ve srovnání s menšími dávkami zvyšovalo riziko. Takže kojení snížilo riziko, ovšem dávka zvýšila riziko. Co se tedy ve skutečnosti stalo?

Roční incidence celiakie od r. 1973 - 2001

V roce 1982 se doporučení ve Švédsku změnila. Bylo doporučováno, aby kojenci nebyli vystavováni glutenu dříve než od 4 měsíců věku nebo raději od 6 měsíců. Takže se posunul věk prvního zavádění glutenu ze 4 na 6 měsíců věku dítěte. Náhodně ve stejnou dobu, se změnily i umělé pokračující výživy, které ve Švédsku používáme, a které jsou založené na kravských mléčných proteinech a mouce, takže obsah glutenu v nich se ve skutečnosti zvýšil. To znamená, že více kojenců bylo vystaveno glutenu ve větším množství v době, kdy gluten začali konzumovat. Takže co se stalo, když jsme si uvědomili, že tato skutečnost mohla mít vliv? Samozřejmě jsme zde znovu změnili doporučení a řekli jsme si, že tohle asi nebyla ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat. Takže pojďme zpět a doporučujme zavádění glutenu od 4 měsíců v malých, postupně se zvyšujících množstvích, zatímco matka bude dítě i nadále kojit. A toto doporučení se shoduje s poklesem incidence. Takže nyní to vypadá, že toto je jasné.

Celiakie - částečně způsobena změnami ve výživě kojenců

Pokud se podíváme na systematické review od skupiny Prevent CD, můžeme vidět, že některé studie prokazují protektivní účinek kojení, zatímco ostatní neprokázaly žádný efekt. Každopádně, žádné studie neprokázaly dlouhodobý preventivní účinek. Podívali jsme se tedy na metaanalýzu, která byla v tomto ohledu provedena. Pět observačních případových kontrolních studií poukazuje na to, že kojení během zavádění glutenu je spojováno s nižším rizikem ve srovnání s krmením umělou výživou. Na druhou stranu výsledky studie Prevent CD ukazují, že účinek kojení nemá vliv na nižší riziko vzniku celiakie. Takže myslím, že otázka zůstává i nadále otevřená. Ve švédské případové referenční studii bylo množství glutenu to, co riziko zvyšuje.

Systematické review: časné krmení kojenců a prevence celiakie

A co dlouhodobé výstupy? Abychom zjistili odpověď na tuto otázku, provedli jsme ve Švédsku studii ETICS. Jde o průřezovou studii, ve které Anneli Ivarsson se svými kolegy sledovala jednu kohortu narozenou v roce 1993, což bylo v době uprostřed epidemie v důsledku expozice negativnímu zavádění glutenu, kdy většina matek ukončila kojení v době, kdy kojenec dostal poprvé gluten, a to ve velkém množství. A druhá kohorta byla narozená v roce 1997, tedy již po epidemii. Tito jedinci již byli vystaveni příznivějšímu zavádění glutenu, zatímco matka nadále pokračovala v kojení. Můžete vidět, že prevalence u druhé kohorty narozené po epidemii byla nižší – přibližně 75 %. V obou kohortách pouze 1/3 všech případů ve věku 12 let byla diagnostikována symptomaticky a 2/3 byly diagnostikovány pomocí screeningu.

ETICS studie prokázala nižší prevalenci ve 12 letech

Závěr studie ETICS je tedy takový, že u těchto pozorovaných 12ti letých jedinců byla signifikantně snížena prevalence celiakie. Tento výsledek poukazuje na možnou existenci určité možnosti prevence celiakie. Současné doporučení pro přikrmování je tedy takové, aby byla strava s obsahem glutenu postupně zaváděna od věku 4 měsíců dítěte – a to nejlépe ještě v období, kdy matka kojí.

ETICS - shrnutí

Nyní se podívejme na alergie, což je, myslím si, obtížnější téma. Zda-li kojení chrání před vznikem alergie nebo snižuje riziko vzniku alergie je téma, o němž, jak jistě víte, se vedou diskuze již dlouhou dobu, nějakých 75 let.
Existuje mnoho, mnoho studií, které se snažily zodpovědět tuto otázku a které došly k různým závěrům. Takže byste se mohli zeptat: „Proč se tato otázka stále opakuje?”

Časné krmení a alergie

Myslím, že pro tuto otázku je hodně dobrých důvodů. Když srovnáváte kojení s umělou výživou, narazíte vždy na problém randomizace a zaslepené studie – ani jedno nelze u kojení provést. To by bylo skutečně velmi neetické. A ještě se zde vynořuje další otázka,: jak definujeme kojení, a já se k tomu ještě vrátím. A také definice umělé výživy – jakou výživu matka „opravdu“ ve skutečnosti použila? A jsou zde další matoucí faktory, např. rozdíly mezi rodiči, kteří se rozhodli pro kojení a rodiči, kteří se rozhodli podávat umělou výživu. Toto vede k potížím při tvorbě systematických review a metaanalýz a při vyvozování nějakých konečných závěrů.

Proč je komplikované srovnávat kojené a kojeneckou výživou krmené děti?

Další nejlepší věc, kterou můžete skutečně udělat, je to, co se provedlo ve studii PROBIT pocházející z Běloruska. Šlo o multicentrickou, randomizovanou kontrolní studii provedenou na běloruských dětech, a jak můžete vidět, zúčastnilo se jí více než 17 000 párů matka-kojenec. Ve skutečnosti se randomizovala porodní oddělení a dětské kliniky a v některých z těchto klinik se prosazovalo kojení. Došlo ke zvýšení dvou frakcí matek – těch, které se rozhodly pro kojení, a těch, které se rozhodly kojit dlouhodoběji - i přestože četnost kojení byla celkově nízká. Byly zde pozorovány jasné rozdíly mezi nemocnicemi. A poté byly tyto páry sledovány až do doby 12 měsíců věku dítěte, a pokud se pozorně podíváte – vidíte markantní rozdíl u atopického ekzému. Pokud bylo dítě kojeno, došlo k signifikantnímu snížení rizika.

Studie PROBIT

Kohorta studie PROBIT byla následně sledována v době, kdy děti dovršili věk 6 a půl roku a z hlediska alergie byl použit dotazník ISAAC a podívejte se – zde můžete vidět – otázky, zda se u nich v posledních 12 měsících objevilo sípání, zda měli někdy astma, příznaky senné rýmy, příznaky senné rýmy v posledních 12 měsících, rekurentní svědivou vyrážku, ekzém. A všechny z těchto dotazů vyšly negativně – bez přetrvávajícího vlivu kojení.

Studie PROBIT - follow-up v 6,5 letech života

Michael Kramer, který vedl Probit studii, provedl velmi nedávno systematický přehled, ve kterém sledoval předchozí meta-analýzu a vyvodil z ní závěry. Můžete vidět atopickou dermatitidu, můžete zde vidět astma a alergickou rinitidu. A pokud se podíváte na tento přehled pozorně, je vidět, že samotný přehled je diskutabilní, protože některé studie byly do meta-analýzy zahrnuty a některé z nich byly již v minulosti zpochybňovány. Všechna data vyšla relativně negativně. Takže nenaleznete velmi silné důkazy, které by svědčily pro protektivní účinek kojení, i přestože by se daly očekávat.

Kojení a alergie: evidence

Závěr, který lze z této studie vyvodit, a domnívám se, že tento závěr je odůvodněn i tím, co už dávno známe z literatury, je, že výlučné kojení po dobu nejméně tří měsíců může snížit riziko vzniku atopické dermatitidy - minimálně během kojeneckého období. Tento závěr se ale netýká snížení rizika vzniku astmatu, alergické rinitidy, pozitivity kožních testů na testované alergeny či alergie z potravy.

Kojení a alergie: shrnutí

A jak je to tedy s načasováním zavádění cizorodých antigenů? Pokud se podíváte na zvířecí modely, například na model s myší, myslím, že je docela jasné, že budete mít “okno příležitosti”, během kterého je pravděpodobné, že si navodíte spíše toleranci než alergickou reakci. A můžete nalézt spíše specifické okno v závislosti na věku. Pro pochopení to u lidí není až tak jasné jak u některých zvířecích modelů, ovšem má se za to, že, takovéto okno máte někde mezi 4 a 6 měsícem věku, v závislosti na různých příčinách. Pojďme se tedy podívat na to, jak to funguje.

Co je schováno v „okénku vývoje tolerance“?

Studie Zutaverna byla jedna z prvních studií, která se zabývala předchozími doporučeními. Myslím si, že většina kandidátů dostala doporučení oddálit zavedení silných potravinových alergenů, jako jsou ryby a vajíčka, až na konec prvního roku života, zejména u kojenců s vysokým rizikem vzniku alergie, tedy jejichž příbuzní, rodiče nebo sourozenci mají alergii. Zjistilo se, že pozdní zavedení tuhé stravy nijak nesouviselo se snížením rizika rozvoje alergických onemocnění, s otazníkem ovšem pro ekzém. Ekzém stále zůstává s otazníkem. Na druhé straně, potravinová senzitivita byla častější u dětí, u nichž se tuhá strava zavedla později. Tento závěr nastartoval diskuzi zaměřenou na posun tohoto paradigmatu, tedy že možná později není vždy to nejlepší - spíše možná platí opak, tedy čím dříve, tím lépe.

Má pozdní zavedení pevné stravy protektivní účinek proti alergii?

Studie Allergyflora je studie provedená ve Švédsku. Kohorta Allergyflora byla rekrutována mezi kojenci v prvních dnech jejich života, a během tohoto období byli kojenci pozorováni. Můžete vidět následné pozorování až do 18 měsíců věku. U těchto dětí se vedl deník, prováděly se interview s rodiči ve věku dítěte 6 a 12 měsíců, klinická vyšetření a alergen specifické IgE testy ve věku 18 měsíců. Pokud se podíváte na tento slide pozorně - vidíte v grafu opět ekzém. Můžete vidět, že časné zavedení ve srovnání s pozdním zavedením ryb vedlo ke snížení rizika. A zjistila se zde také podobná, i když ne tak významná souvislost s astmatem, ne ovšem s jinými potravinovými antigeny. Nedávno byla publikována studie - ze stejné kohorty – která byla provedena na dětech ve věku tří let. Jde o docela zajímavou studii. Při studiu kojenců, kterým rodiče dávali dudlík a následně jsme se zeptali rodičů: „Jak dudlíky čistíte? Když vám nebo dítěti upadne na zem?” Někteří rodiče dudlík očistí pod tekoucí vodou a někdy ho i převaří. Jiní rodiče dudlík však vloží do svých úst, ocucají ho a vloží zpět do úst svého dítěte. Jestliže dudlík sami ocucáte a pak dáte svému dítěti zpátky, vede to velmi dobře ke snížení rizika rozvoje alergie. Jde o skutečně velmi silný probiotický účinek. Snad i silnější než veškerá další úsilí. Docela zajímavé zjištění – bylo by zajímavé sledovat, jestli lze dosáhnout stejného závěru i v jiné studii.

Brzké zavedení ryb u kojenců asociováno s nižším výskytem ekzémů, ale bez senzibilizace

Toto je jedna rozsáhlá studie z Finska - tento graf pochází ze studie DIPP, DIPP je kohortová studie, ve které byli kojenci od narození pozorováni pro přítomnost rizika HLA- tedy rozvoje diabetu 1. typu a také byli tito kojenci sledováni s ohledem na zavádění různých druhů příkrmů do jejich stravy. Takže zde můžete vidět více než 3 000 narozených dětí s rizikovým faktorem - HLA typem typickým pro diabetes 1. typu. Následně byl v této studii použit alergický dotazník ISAAC – věku vhodné otázky týkající se stravy v každých 3, 6, a 12 měsících a také zde probíhal prospektivní „věk při zavádění jednotlivých potravin”, tj. rodiče uváděli, kdy začali svým dětem podávat různá jídla. A toto bylo prováděno v následném pořadí během prvních dvou let věku. Na grafu lze vidět, pokud je dítě kojeno výlučně, méně než 5 měsíců versus více než 3 měsíce - je zde celková doba kojení, a také dřívější ve srovnání s pozdějším kojením, do grafu je zahrnuto kravské mléko a také různé jiné položky stravy. A když se podíváte na výlučné kojení, a prostřední sloupec „astma“ – výlučné kojení nemá žádný vliv. Pokud se ovšem podíváte na celkové kojení, naleznete skutečně vliv. Takže celková doba kojení snižuje riziko vzniku neatopického astmatu, nikoliv atopického astmatu. Když se podíváte níže na ryby a vejce, můžete vidět, že časné zavádění ryb a vajec do stravy může riziko snižovat. A to platí jak pro všechny typy astmatu, tak pro atopické astma. Nyní se podívejme na kravské mléko. Ale principiálně existuje mnoho studií pro silné potravinové alergeny, které neprokázaly, že by časnější zavádění silných potravinových alergenů vedlo ke snížení rizika.

Délka doby kojení, věk uvedení příkrmů a výskyt astma v 5ti letech života

Na tomto slidu je vidět výskyt alergické rinitidy, atopická sensitivizace a atopický ekzém. Pokud se podíváte na kravské mléko, můžete vidět, že časné zavádění kravského mléka je rizikovým faktorem pro rozvoj atopického ekzému. Domnívám se, že je to informace, kterou jsme věděli již dříve. Pokud se podíváte níže, můžete vidět, že časné zavádění glutenu, pšenice, žita, ovsa a ječmene snižuje riziko vzniku alergické rinitidy a atopické sensitivizace, a totéž platí i pro ryby a vejce.

Délka doby kojení, věk uvedení příkrmů a výskyt alergické rhinitis, atopického ekzému, a atopické senzitivity v 5ti letech života

V současné době probíhá mnoho studií, které se zabývají časným zaváděním jednotlivých složek potravy. Tyto studie se dívají na jednotlivé potravinové složky a srovnávají časné i pozdní zavádění do stravy. Je vidět, že existuje mnoho – a tohle je hodně diskutované téma - studií, které se zabývají touto problematikou. Takže nezbývá než doufat, že v příštích několika letech budeme mít mnohem více informací.

Současné RCT studie - potravinové alergie v kojeneckém věku

Takže pojďme teď k autoimunitním onemocněním a podívejme se na diabetes 1. typu. Téma kojení a diabetes 1. typu bylo vždy hodně diskutováno. Je to kojení, co má protektivní účinek, nebo naopak, je to časné zavádění kravského mléka, co představuje rizikový faktor? Toto je systematické review, který bylo vypracováno před několika lety. Můžete vidět, že na začátku stálo 161 studií, z toho 28 bylo zahrnuto do review, - 27 případových kontrolních studií a 1 prospektivní kohortová studie.

Asociace mezi kojením, počáteční formulí a zaváděním kravského mléka u DM1: systematické review

Závěr studie? Výsledky systematického review naznačují, že krátké trvání kojení a/ nebo nedostatečné kojení mohou v pozdějším období života představovat rizikový faktor pro rozvoj diabetu 1. typu. Tento závěr se shoduje s tím, co již víme.

Výsledky

A nyní stejná výzkumná skupina z Finska, která stejné téma zkoumala pomocí DIPP kohorty. Základním konceptem této studie je zjistit, kdy se u těchto kojenců, vysoce rizikových kojenců, rozvine pokročilá autoimunita namířená proti beta-buňkám. A to znamená, že mají opakovaně pozitivní jednu protilátku proti buňkám Langerhansových ostrůvků a další marker celiakie. Marker pro celiakii je velmi silný rizikový faktor pro vznik diabetu 1. typu nebo pouze pro rozvoj diabetu. Ve studii použili tyto „vnořené“ případy - 232 a 4 kontroly. A poté tyto vnořené případy porovnali a znovu prozkoumali pomocí dotazníků s dotazy ke stravě, a pomocí záznamů – opakovaných třídenních záznamů o příjmu potravy, a v průběhu času takový postup znovu zopakovali, až dokud nedošlo k rozvoji diabetu nebo pokročilé autoimunity. Kravské mléko a ovocné džusy či džusy z bobulového ovoce měly jen malou souvislost s rozvojem pokročilé autoimunity namířené proti beta-buňkám.

Konzumace potravin a rozvinutá ß-buněčná autoimunita u malých dětí s HLA-potvrzenou citlivostí k DM1

Zde tabulka ukazuje detailnější pohled na kravské mléko: bylo zjištěno, že to byly mléčné produkty, kojenecká mléka na bázi kravského mléka – nikoliv hydrolyzáty, samozřejmě – a také produkty z čerstvého mléka, nikoliv kyselé mléko a sýry. A také prozkoumali bílkoviny a tuky kravského mléka, a ty vyšly pozitivně. Z toho bylo usouzeno, že kravské mléko je rizikovým faktorem. A rizikových faktorů může být více, nikoliv pouze jeden.

Co v mléku způsobuje riziko?

Znovu tatáž studie, zde bylo zkoumáno načasování zavádění jednotlivých složek potravy. A zde byla zjištěna velmi zajímavá věc: časné zavádění kořenové zeleniny – jako mrkve, brambor, sladkých brambor – bylo rizikové! Ale zavádění kořenové zeleniny mezi prvními složkami potravy je v současné době běžné při zahajování přikrmování. Právě s kořenovou zeleninou se začíná přikrmovat. Pak je, samozřejmě, velice obtížné ze studie, jako je tato, vyvodit nějaký závěr. Jedná se o kauzální účinek nebo nikoliv? Tento závěr by ve skutečnosti mohl být indikátor ale něčeho jiného. Ale domnívám se, že jde zejména o to, že máme lepší data, protože máme rozsáhlou kohortu, a ta je provedena velice dobře. Docela zajímavým faktem je, že nebyla zjištěna žádná asociace s věkem a dobou zavádění kravského mléka.

Časové období zavádění a riziko nemoci

Jak můžete vidět, na tomto slidu - tohle je jedna z meta-analýz, kde byl sledován výskyt IBD, zánětlivých střevních onemocnění, a kde je časné propuknutí IBD před 16 rokem života. Bylo pozorováno kojení v jakékoliv intenzitě versus umělá kojenecká mléka. Byl zde zjištěn slabě pozitivní účinek kojení, ale pokud ovšem IBD skupinu rozdělíte na skupinu s ulcerózní kolitidou nebo Crohnovou chorobou, vycházejí obě nemoci negativně. Takže bez velmi silného účinku.

Úloha kojení ve vzniku IBD

Toto je ve skutečnosti studie pocházející z Nurses Health Study I a II. A jistě víte, že jde o 2 rozsáhlé studie, jichž se zúčastnilo 146 000 zdravotnických sester. A tady je to velmi těžké: protože se jedná o retrospektivní dotazování o časném přikrmování. A zjišťovalo se pouze to, zda žena kojila či nikoliv. To je výstupem a také odpovědí na tuto otázku. Ale samozřejmě, je zde i jisté zkreslení. Ale jde o studii, v níž se sledovala Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a nebyl zde prokázán žádný signifikantní efekt kojení.

Riziko vzniku IBD: Kojené vs. nekojené děti

A tady je revmatoidní artritida. Jsou zde dvě studie, které sledovaly kojení. A můžete vidět jednu studii, která si položila otázku, zda byl kojenec kojen a zda ho to ochránilo před vznikem revmatoidní artritidy. Jedna studie vyšla mírně pozitivně, další negativně. Takže zde nebyl zjištěn žádný silný účinek kojení.

Vliv faktorů v raném věku na vznik RA - review

Znovu studie Nurses Health Study, která také sledovala revmatoidní artritidu. A jak můžeme vidět, nebyl zjištěn žádný efekt kojení. To je asi docela zklamání.

Nurses Health Studie I a II

Takže můj závěr je asi takový, že existují pouze nedostačující důkazy, které by poskytly jasné doporučení k načasování, dávkování a složení doplňkové stravy, jež by vedlo k prevenci imunitně zprostředkovaných onemocnění, pravděpodobně s výjimkou celiakie. Časné zavádění produktů z kravského mléka se zdá být rizikovým faktorem zvláště pro vznik atopické dermatitidy. Na druhé straně časné zavádění ve srovnání s pozdějším zaváděním ostatních potravinových alergenů se zdá být příznivé, s ohledem na typ potraviny pro alergická onemocnění. Z hlediska ochrany před imunitně zprostředkovanými onemocněními se zdá být prospěšná spíše délka kojení než samotné výlučné kojení.

Shrnutí

A na konec bych rád zmínil několik věcí k zamyšlení. Domnívám se, že zavedení doplňkové stravy spíše časněji než později, častokrát poté, co ji rodiče – matka – předžvýká, dudlík od rodičů, zahájení v malých množstvích, zatímco je kojenec i nadále kojen, jak je pravděpodobně tradicí v mnoha kulturách, je k zamyšlení. Takže posun tohoto paradigmatu z „čím později, tím lépe“ na „čím dříve, tím lépe“ je snad krokem zpátky k tomu, co bylo předtím, než se začaly imunitně zprostředkované onemocnění objevovat. Doufejme, že tento posun paradigmatu povede k tomu, že se vyskytnou lépe propracované, vědecky založené studie, které nám pomohou lépe porozumět dlouhodobým zdravotním výstupům časného dokrmování kojenců.

Výživa - pro zamyšlení

Děkuji za pozornost!